Nerealizované projekty ⚓ Lodí z Plzně až do moře
Než se případný čtenář začne pohoršovat nad projekty splavňování a výstavby nových vodních cest, které bychom v dalších řádcích připomněli (jako je tomu dosti časté u průplavu Dunaj-Odra-Labe), je třeba uvést, že dopravní stavby v minulosti dávné a ještě dávnější měly zpravidla za cíl vyřešit konkrétní přepravní potřeby. Nebylo tedy jediným argumentem pro jejich realizaci budoucí a blíže nespecifikované obecné blaho, o kterém jsme dnes u podobných liniových dopravních staveb dosti mlhavým způsobem ujišťováni. Příkladem budiž aktuálně plánovaná výstavba vysokorychlostních železnic.
Ti, kteří se o vodní dopravu zajímají, jistě již slyšeli o plánovaném napojení Plzně na vodní síť splavněním toku řeky Berounky. Ještě v 80. letech 20. století se diskutovalo o vybudování přehradních nádrží na Berounce, které by umožnily provozování nákladní lodní dopravy do průmyslové Plzně. Doba však již tenkrát díky konfliktu se zájmy ochrany přírody takovému projektu nepřála. Myšlenka zesplavnění Berounky však kupodivu žila dál i po roce 1989. Ministerstvo dopravy nechalo dokonce v roce 2012 zpracovat generel splavnění Berounky. Podle něj by se vytvořila 40 km dlouhá rekreační cesta pro motorové lodě z Prahy do Hýskova, který je nedaleko Berouna. V řešení byly dva scénáře parametrů vodní cesty, a to klasifikační třída I pro plavidla 38,5 x 5,05 m nebo klasifikační třída 0 pro plavidla 20,0 x 5,0 m. Proti zesplavnění řeky se však zdvihla nebývalá vlna odporu. Proti byli téměř všichni na celostátní i komunální úrovni napříč politickým spekterm a bylo více než jasné, že k vlastní realizaci nikdy nedojde. Sněmovna tak dne 29.11.2019 schválila zrychleně už v úvodním kole poslaneckou novelu zákona o vnitrozemské plavbě, která kvůli dopadům na životní prostředí vyřazuje úsek řeky Berounky ze seznamu významných vodních cest využitelných k dopravě. Předloha novely zákona pak zamířila do Senátu, kde senátoři novelu schválili dne 3.2.2020, prezident připojil podpis 12.2.2020. Tímto aktem byl celý projekt definitivně zastaven. A jako je ve Vídni připomínkou zamýšlené výstavby průplavu Dunaj - Odra / Labe kousek postaveného Donau - Oder - Kanal na kraji Vídně, tak v Plzni je památkou na plánované splavnění plzeňských řek nedokončená plavební komora na klapkovém jezu postaveném v roce 1983 na Mži necelých 500 m nad soutokem s Radbuzou. Tudy měly proplouvat lodě ze skvrňanského přístavu u podniku Škoda, dopravující např. těžké součásti jaderných elektráren. Tento jez dnes slouží k provozu malé vodní elektrárny.
Možná méně známé je, že historické plány napojení Plzně na síť evropských vodních cest z první poloviny 20. století počítaly nejen se splavněním řeky Berounky, ale také se zeměpisně zcela opačným směrem - vybudováním plavebního kanálu přes Všerubský průsmyk do povodí Dunaje. Plánovaná vodní cesta procházející sníženinou mezi Šumavou a Českým lesem se jevila tímto směrem jako ideální dopravní řešení. Většina známých projektů připojení Plzně do sítě vodních cest z období let 1911 - 1922 vznikala za přímé podpory plzeňských průmyslových kruhů. Výsledně zavládla shoda trasování plavebního kanálu údolím řeky Radbuzy přes evropské rozvodí, dále kolem města Furth im Wald a údolím řek Cham a Regen k Regensburgu do Dunaje. Převýšení trasy řešil návrh vybudování 21 plavebních stupňů s plavebními komorami o rozdílu hladin dosahujících až 10 m.
No řekněte, nebyla by plavba z Prahy či ze z Plzně do Regensburgu alespoň hezká? Za podobným zážitkem - plavbu průplavem překonávající rozvodí - si však musíme zajet mimo naši republiku, např. do francouzského Burgundska na Canal du Nivernais. Tamější stavitelé si kromě desítek plavebních komor pomohli při překonávání vrcholových partií třemi (!) průplavními tunely. Celková délka této stavby je 174 km. Nepřipomíná Vám něco tato vzdálenost? Od "pramene" Berounky v Plzni až k Dunaji v Řezně ujedete na kole 171 km...